Prosinec 2012

Feldenkraisova metoda

10. prosince 2012 v 22:04 | D.S. |  Moshe Feldenkrais

Feldenkraisova metoda
Autor metody, Moshe Feldenkrais (1904 - 1984) byl výraznou osobností, která svým originálním myšlením obohatila dosavadní přístupy k pohybu o nové polohy a netušené souvislosti. Původním vzděláním fyzik, aktivně se zabývající judem, prostudoval lidský pohyb z mnoha hledisek a do hloubky. Nespokojil se se statikou a dynamikou pohybu, ale přibral do své výbavy ještě anatomii, fyziologii, neurologii a psychologii. Na základě této teoretické fundovanosti i vlastní osobní praxe vyvinul Feldenkrais metodu, která dosáhla uznání v kruzích odborníků, zabývajících se pohybem. Její cíl bývá přirovnáván k naladění nástroje, na který chceme hrát. Pro tento svůj široký záběr je Feldenkraisova metoda vhodná jak pro zdravé, tak i pro zdravotně oslabené až postižené a může se stát užitečným základem pro účelný, hospodárný pohybový režim člověka v běžných životních situacích, dokonce i pro jakoukoliv cvičební a sportovní specializaci.
Feldenkrais působil na vysokých školách ve Francii, Anglii, USA a Izraeli. Vychoval si řadu následovníků a kladl důraz na jejich tvůrčí přístup k metodě. A tak je dnes jeho metoda rozvíjena a využívána v mnoha zemích světa. Základním východiskem metody je, že člověk se neprojevuje podle své skutečné kapacity, ale pouze podle toho, jakou představu o sobě má. Obraz o sobě (body image, somatoschema) se vytváří v kůře mozkové a čím lépe odpovídá realitě, tím přiměřeněji se člověk projevuje a jedná. Feldenkrais uvádí a dokazuje, že rozdíl mezi tím, jak sami sebe vnímáme a realitou bývá většinou velký a somatoschema v našem mozku neúplné, nejasné a nepřesné.
Názorný příklad takové situace uvádí autor ve své publikaci: "Představme si člověka, který si zvykl na velice povrchní dýchání a má tedy plochý hrudník, který jen stěží plní svoji funkci. Vyzveme-li toho člověka, aby se zavřenýma očima ukázal hloubku svého hrudníku, udá nám hodnotu daleko větší, než je hodnota skutečná. On totiž pociťuje svůj hrudník jako normální a každé jeho další rozšíření považuje za přehnané a zbytečné". Nápravu tohoto zkresleného obrazu o sobě řeší Feldenkrais prostřednictvím pohybu, prováděného s plnou, vědomou pozorností, tj. s maximálním zapojením svalového citu (propriocepce). Bez zpětné vazby, zprostředkované propriocepcí, se totiž nemůže rozvíjet zřetelný obraz o sobě.
Praxe probíhá tak, že jednoduché, snadné pohyby se provádějí pomalu, uvolněně, bez úsilí dosáhnout výkonu, s individuální volností v rytmu a rozsahu pohybu. Důležité je "být u toho" s plným vědomím toho, co děláme a jak to probíhá. Na konci správně vedené lekce se dosahuje pocitu lehkosti, pohody a hlavně zřetelnějšího a jasnějšího vnímání vlastního těla. Sebepodrobnější popis cvičení však nemůže nahradit osobní zkušenost.


Vědomí skrze pohyb

10. prosince 2012 v 22:02 | D.S. |  Pohybem k sebeuvědomění

Feldenkraisova metoda, známá také jako Vědomí skrze pohyb, je zaměřena na zlepšování obrazu vlastního Já, což má za následek nejen zlepšení práce těla a kvality pohybu, ale i rozvoj osobnosti. Steven Shafarman k tomuto tématu uvádí (2001, str. 16): "Každý z nás jedná v souladu s vlastní představou o sobě samém. Tato self-image se tvoří a mění podle toho, co se učíme. Kompletní self-image by měla obsahovat vědomí každého kloubu a celého povrchu těla. Většina lidí však považuje tělo za soubor oddělených částí, jež se pohybuji nezávisle: chodidla, nohy, ruce, paže, hlava a uprostřed všeho trup, který drží jednotlivé části pohromadě."
Obraz vlastního Já se skládá ze čtyř častí: pocity, myšlení, smyslové vnímání a pohyb. Jak uvádí autoři systému Feldenkrais, Schwarz a Schweppe (2003, str. 16 - 17) : "Všechny čtyři složky obrazu našeho Já působí vždy současně, žádné jednání se neobejde bez všech čtyř složek. V každé situaci cítíme, myslíme, rozlišujeme, pohybujeme se, samozřejmě vždy v různé míře, vždy jsou zde však přítomny všechny tyto prvky." Podle názoru zakladatele této metody není obraz Já něčím statickým a pevně navždy daným (Feldenkrais, M.,1996, str. 35): "Lidé mají dojem, že obraz Já je jim dán již při jejich narození, i když ve skutečnosti jej vytvářejí sami na základě svých životních zkušeností." Díky tomu lze obraz Já zlepšovat a tím i zkvalitňovat celý život. Moshe Feldenkrais tvrdil, že tento proces vede zejména skrze práci s pohybem. Vyjmenovává pro to následující důvody:
a) nervový systém se zabývá především pohybem
b) kvalitu pohybu se učíme lépe rozeznávat
c) s pohybem bychom měli mít velké zkušenosti
d) pohyb je důležitý pro sebehodnocení
e) každá svalová činnost je pohybem
f) v pohybech se zrcadlí stav nervového systému
g) pohyb je základem uvědomění
h) dýchání je pohyb
i) smyslové vnímání i myšleni spočívají na pohybu
Pouhý pohyb by byl ovšem nedostačující. Klíčem k úspěchu je zde stav vědomí, které Feldenkrais nazývá sebeuvědomování. Rozlišuje tři stavy vědomí (Feldenkrais, M..1996, str. 44): "U živých tvorů rozlišujeme zpravidla dva stavy vědomí: bdělý stav a spánek. Existuje však ještě třetí stav, je to stav bdělého vědomí, který můžeme nazvat uvědoměním. V tomto stavu si zřetelně uvědomujeme, co v bdělém stavu děláme - stejně jako v bdělém stavu mnohdy víme, co se nám zdálo, když jsme spali. Tak například si může čtyřicetiletý muž uvědomit, že má jednu nohu kratší. Tomuto uvědomění předcházely jisté skutečnosti: pociťoval bolesti v kříži, pak mu pořídili rtg snímek a konečně lékař stanovil přesnou diagnózu. Dříve si to ten muž neuvědomoval, přestože byl v bdělém stavu. Bdělý stav se totiž podobá více spánku než stavu uvědomění.
Proč nazýváme tento stav uvědoměním? Vědomí je vlastnosti toho, kdo si je vědom. Mluvíme-li o vědomí, máme však často na mysli pouze bdělý stav. Člověk je při vědomí, jestliže není v bezvědomí, jestliže nespí nebo nesní nebo není-li mrtev. O uvědomění mluvíme tehdy, když jsme si vědomi, že jsme při vědomi. Uvědoměním tedy označujeme vědomí svého bdělého stavu. Je to vědomí svého Já."
Navíc je nutné uvědomit si, že člověk je celek a jakékoliv jeho rozdělení je pouze konceptuální. Stejný pohled má i Moshe Feldenkrais (1996, str. 52): "Nervový systém se vyznačuje tím, že nedovolí, aby byl současně s nějakým činem vykonán i jeho pravý opak. V každém okamžiku dosahuje celý systém celkové integrace, která je navenek vyjadřována tělem. Postoj, smyslové vnímání, pocity, myšlení, chemické a hormonální procesy tvoří v každý daný okamžik jediný celek, který nelze rozložit na jednotlivé složky. Je to integrovaný celek celého systému v daném okamžiku."
· Schwarz, A.; Schweppe, R., Ronald P., Feldenkreis - škola do kapsy, 1. Vyd., Pragma, 2004, 185 s. ISBN 80-7205-058.
· Feldenkrais, M., Pohybem k sebeuvědomění, 1. Vyd. Alternativa, 2003. 118 s. ISBN 8085993848.

Dostupné knihy v českém jazyce

10. prosince 2012 v 21:58 | D.S |  Odkazy na další stránky

Feldenkraisova metoda -- Pohybem k sebeuvědomění
Feldenkrais, Mosh
Moshé Feldenkrais: FELDENKRAISOVA METODA Pohybem k sebeuvědomění. Originální cvičení, které vychází z předpokladu, že promyšlené zkvalitňování pohybu je tou nejlepší cestou ke komplexnímu rozvoji celé lidské bytosti. Feldenkraisova metoda je již několik desetiletí praktikována po celém západním světě a zaměřuje se na rozvíjení všech důležitých životních funkcí, tělesných i duševních. Už po několika lekcích se naučíte lépe koordinovat pohyby, poznáte přímé souvislosti mezi svým chováním, cítěním, vnímáním a myšlením a zároveň rozšíříte svou schopnost abstraktního myšlení, představivosti a tvůrčí fantazie.

Nakladatelství:
Rok vydání:
2004
Počet stran:
185
ISBN:
80-7205-058-3
Feldenkrais - škola do kapsy -- cvičení pro zdraví
Schwarz, Aljoscha A.; Schweppe, Ronald P.

Feldenkraisova metoda jednoduchých cviků přináší uvědomění o pochodech v těle i mysli a je schopna zvýšit zdraví a harmonii. Je celosvětově rozšířená. Cvičení jsou jednoduchá, fyzicky nenáročná, a proto velmi vhodná pro samostatné studium i provádění. Vedou nejen k zlepšování těla, ale i mysli.
Nakladatelství:
Rok vydání:
2003
Počet stran:
118
ISBN:
8085993848
Feldenkrais a jeho metoda -- Cvičení pro každý den
Wildman, Frank

Cvičení podle Feldenkraisovy metody vás naučí využívat inteligence těla a optimalizovat jeho pohyby. Je rozvrženo do sedmi kapitol, ve kterých se dozvíte jak usnadnit sezení, jak snížit napětí v oblasti obličeje, úst, dolní čelisti a krku, jak se uvolnit za volantem, ajk zmírnit bolest v zádech, jak pocítit radost z běhu, jak zlepšit svůj dech a jak zlepšit celkovou koordinaci těla. (cvičení pro každý den)
Nakladatelství:
Počet stran:
188
ISBN:
80-7205-640-9
Feldenkraisova metoda -- Systém funkční integrace
Rywerant, Yochanan

Yochanan Rywerant v knize Feldenkraisova metoda seznamuje čtenáře s ojedinělým systémem funkční integrace, vycházejícím z rehabilitačních metod založených známým izraelským vědcem Moshe Feldenkraisem. Je to velmi zajímavý systém cvičení zaměřených na vytváření nových vzorců pohyblivosti lidského těla, případně na návrat ke vzorcům pohybů, na které již tělo zapomnělo. Tento postup umožňuje zvýšit účinnost těla a v mnoha případech i zcela navrátit pohyblivost svalům a kloubům, které byly nějakým způsobem poškozeny. Yochanan Rywerant nejen teoreticky objasňuje různá cvičení (manipulony), ale také na celé řadě případů ukazuje, jak pomocí svého systému funkční integrace pomohl lidem při objevení nových možností pohyblivosti vlastního těla. Kniha je určena nejen odborné, ale i laické veřejnosti a je důkazem toho, že vhodná cvičení mohou tělu navrátit jeho ztracenou pohyblivost a pružnost a současně s tím i člověku vrátit chuť do nového a mnohem aktivnějšího života. (systém funkční integrace)

Nakladatelství:
Rok vydání:
2008
Počet stran:
243
ISBN:
978-80-7349-134-5
Vědomí léčí -- Feldenkraisova metoda dynamického zdraví
Shafarman, Steven

Kniha vysvětluje Feldenkraisovu metodu, revoluční přístup ke zdraví. Obsahuje šest základních lekcí, které vám pomohou uvědomovat si, jak dýcháte, sedíte a chodíte. (Feldenkraisova metoda dynamického zdraví)
Nakladatelství:
Rok vydání:
199712
Počet stran:
202
ISBN:
80-7205-864-9

Zrcadlo těla

10. prosince 2012 v 21:54 | D.S. |  Lekce

Zrcadlo těla
Tato lekce může podivuhodně snížit napětí ve vašich zádech, aniž byste se při tom museli pohybovat. Je ideální pro případ, kdy jste už příliš unaveni na to, abyste vyvíjeli jakoukoliv činnost. Je to jakýsi druh meditace, obrácení pozornosti na vlastní tělo, jež má za následek regeneraci sil. Mnozí zařazují tuto lekci na začátek každého cvičení. Budete-li ji pravidelně procvičovat, zvládnete ji za několik minut, zvyknete si na ni a brzy ji budete pociťovat jako velice příjemný zážitek.
1. Lehněte si na záda, paže položte podél těla, natáhněte nohy. Není-li vám tato poloha příjemná, můžete nohy v kolenou pokrčit a postavit je chodidly na zem.
2. Vaším prvním úkolem je uvědomit si, jak leží vaše tělo na zemi. Použijte zem jako kinestetické zrcadlo, které vám ukáže, jak se vaše tělo cítí. Pozorujte způsob, jak ležíte na zemi, a polohu svého těla. Která část vašeho těla například silně tlačí na zem? Jsou některé části těla, které se země nedotýkají? Snažte se rozpoznat, jak země podpírá vaše tělo. Jste s to uvolnit všechny své svaly natolik, abyste na zemi spočívali celým tělem?
Vždy máme jisté držení těla. Mnozí je zaměňují za polohu, kterou tělo zaujímá. Držení těla je však dynamický proces, který se odráží ve způsobu, jak stojíte, sedíte nebo ležíte. Jinými slovy: držení těla se projeví v každé poloze těla. Z tohoto důvodu trpí mnoho lidí nezávisle na poloze, kterou zaujímají, ztuhnutí, určitých svalů. Pozorují-li způsob držení svého těla při tom, jak leží na zemi, mohou si uvědomovat jeho typické tendence, které se projevují v každé poloze.
3. Uvědomte si hmotnost své hlavy a místo, ve kterém tato váha působí na zem. Pozorujte též. Jak a kam se promítá váha vašeho hrudního koše a vaší pánve. Která část vašeho těla se dotýká země největší plochou? Je to hlava, hrudník nebo pánev? Spočívá na zemi větší plochou levá nebo pravá polovina vašeho těla?
4. Uvědomte si zakřivení páteře v oblasti křížové, lumbální a krční. Kde nemá páteř žádný kontakt se zemí? Které z těchto zakřivení je podle vašeho mínění nejvíce vzdáleno od země? Zodpovězte si tyto otázky, aniž byste přibírali na pomoc své ruce. Nechte i nadále paže podél těla a vycházejte pouze z kinestetických pocitů. Je páteř více zakřivena v oblasti křížové nebo v oblastí šíje? Je oblouk zakřivení krční páteře vyšší než u páteře lumbální? Který z těchto oblouků je širší?
5. Všimněte si, jak spočívají vaše nohy na zemi. Možná zjistíte, že v úseku od lýtek k pánvi se sotva dotýkají země. Je mnoho lidí, kteří se v této poloze nedotýkají země svými stehenními svaly. Je tomu tak proto, že se ve stehenních svalech nahromadilo příliš mnoho napětí. Dále si uvědomte, jak se otiskují na zem vaše lýtka a paty. Možná budete mít dojem, že jedna noha je více vytočena do strany než druhá.
6. Uvědomte si, zda jsou obě ramena stejně vysoko nad zemí. Možná budete mít zato, že jedno rameno je výše než druhé nebo že jedna lopatka přiléhá k zemi větší plochou než druhá. Kdybyste si všimli zádové strany hrudního koše a kdybyste byli s to uvědomit si tlak, kterým působí na zem, možná byste měli dojem, že celý hrudní koš i s lopatkou je poněkud stočen nebo skloněn k jedné straně. Jen velmi málo lidí má tuto část těla symetrickou.
7. Představte si, že ležíte páteří na úzké kladině nebo na napnutém laně. Na kterou stranu by se převážilo vaše tělo? Snažte se vycítit, na kterou stranu by se převážila vaše pánev, kdyby nebyla spojena s ostatními částmi těla, kam hrudník, kam hlava. Nebuďte překvapeni, když zjistíte, že by se všechny části těla samy o sobě nepřekulily na stejnou stranu.
8. Uvědomte si, jakou částí zad a celé zadní strany svého těla spočíváte opravdu na zemi. Na kolik procent byste to odhadli?
U mnoha lidí to bude 20 %, u jiných až 80 %. Rozdíly mohou být opravdu tak značné. Rozhodující je svalový tonus v zádové části těla. Čím budou zádové svaly staženější, tím více budou oblasti zakřivení vyklenuty a vzdáleny od země. Zádové svaly lze přirovnat k luku, který napínáte. V obou případech se zvětšuje oblouk zakřivení. Během tohoto cvičení si uvědomujete, zda ve vás vzrůstá pocit, že při poloze vleže klesáte, že se dotýkáte země stále větší plochou těla, že stále větší vahou tlačíte na podložku.
9. Všimněme si nyní. Proč je pro mnohé lidi nepříjemné ležet s nataženýma nohama. Přitáhněte kolena a postavte chodidla volně na zem. Sledujte, co se přitom děje v oblasti kříže. Máte pocit, že se tato oblast přiblížila k zemi? Změnilo se místo, v němž tlačí nyní pánev do země? Nyní opět natáhněte nohy a sledujte, jak se změnil pohyb pánve i její pomyslný obtisk na zemi. Potom opět pokrčte kolena a postavte nohy na chodidla. Opakujte to několikrát, až si plně uvědomíte, jak se změna polohy nohou promítá do pohybu pánve.
V každé lekci, především však v lekcích, které budete procvičovat vleže, postřehnete, že dochází ke změnám v poloze vašeho těla vzhledem k zemi. Budete mít pocit, jako by se jednotlivé části prodlužovaly, uvolňovaly, jako byste spočívali na zemi stále větší plochou. Jsou to pozitivní změny a měli byste si je uvědomovat vždy, když mezi cvičení zařadíte krátkou pauzu, když si chvíli odpočinete.
Citováno z: Wildman F. Feldenkrais a jeho metoda. Z německého originálu přeložil Václav Zdražila.Praha: Pragma. ISBN80-7205-640-9

Uvolňující překulování

10. prosince 2012 v 21:53 | D.S. |  Lekce



Uvolňující překulování

Mezi nejpříjemnější formy tělesného uvolnění patří překulování vleže. Přispívá ke zlepšení koordinace jednotlivých částí těla, neboť při něm dochází k integraci pohybu nohou, paží a trupu. Já mám tuto lekci osobně vyzkoušenou a považuji ji za velice příjemnou. Navíc je to jednoduchý a účinný způsob automasáže.
1. Položte se na záda, natáhněte nohy a volně vzpažte, paže leží na zemi. Chvíli jen ležte a uvědomte si, jak ležíte.
2. Překulte se volně na levý bok. Je to pohyb, kterého se účastní celé tělo. Volně natažené paže kloužou po hřbetě rukou směrem doleva a dolů,nohy se přirozeně pokrčují v kolenou a kolena se přibližují k břichu. Na pohybu se aktivně podílí hlava i pánev. Odpočiňte si vleže na levém boku.
3. Pomalu se opět překulte na záda. Nohy se při tom natahují a paže se zvolna sunou velkým obloukem zpět do vzpažení. Celé tělo se natahuje.
4. Překulte se stejným způsobem na pravou stranu. Všímejte si koordinace pohybů. Uvědomte si, na kterou stranu se překuklujete snadněji a plynuleji? Dejte paže podél těla a odpočiňte si. Snažte se rozeznat, zda pociťujete nějaký rozdíl mezi pravou a levou polovinou těla. Pak opět volně vzpažte a začněte se překulovat z jedné strany na druhou. Odpočiňte si a vychutnejte příjemný pocit z lepšího kontaktu se zemí.
Zvolna vstaňte a projděte se.
Jestliže se během cvičení cítíte ztrnulí a nemůžete plynule dýchat, pokuste se vědomě se uvolnit. Představujte si, jak je vaše tělo vláčné, ohebné a poddajné. Vše vám určitě půjde snadněji.
Citováno z: Wildman F. Feldenkrais a jeho metoda. Z německého originálu přeložil Václav Zdražila.Praha: Pragma. ISBN80-7205-640-9